HOME

Fyzioterapie (z řeckého physis – příroda a therapie – léčení) je obor rehabilitace zabývající se diagnostikou, prevencí a léčbou funkčních poruch pohybového systému, dále léčbou poúrazových a pooperačních stavů a řady dalších onemocnění. V diagnostice a léčbě je využíván pohyb a řada speciálních fyzioterapeutických postupů.

Cílem fyzioterapie je obnova správných pohybových a fyziologických funkcí člověka a jeho návrat k plnohodnotnému bezbolestnému životu.

Fyzioterapeut získává odbornou způsobilost absolvováním vysokoškolského studia – bakalářského nebo magisterského studijního programu, dále pak je možné absolvovat postgraduální studijní programy. Dříve bylo možné získat odbornou způsobilost absolvováním oboru rehabilitační pracovník na střední zdravotnické škole nebo oboru diplomovaný fyzioterapeut na vyšší odborné škole zdravotnické. Získání odborné způsobilosti stanovuje zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních. Studium fyzioterapie vychází ze znalostí anatomie, kinesiologie, biomechaniky, fyziologie, neurofyziologie. Fyzioterapeuti se v průběhu studia seznámí i s obory klinické medicíny – ortopedie, neurologie, chirurgie, traumatologie, interny a dalších medicínských oborů.

Fyzioterapeut není masér, za kterého je často mylně považován. Od školního roku 2004/2005 jsou fyzioterapeuti pouze vysokoškolsky vzdělaní pracovníci, pro které platí povinnost celoživotního vzdělávání v oboru.

Fyzioterapeut řeší diagnózy dětského věku i dospělé pacienty. Nejčastější obtíže dětského věku jsou: poruchy vývoje – centrální koordinační porucha, dětská mozková obrna, asymetrické držení hlavy (torticolis), vadné držení těla, skoliosa, plochá noha, další ortopedické vady a neurologická onemocnění.
U dospělých fyzioterapeut nejčastěji řeší bolesti zad a hlavy, bolesti kloubů, poúrazové stavy, stavy po cévní mozkové příhodě a jiná neurologická onemocnění včetně periferních paréz.